Drabble

Historky ze školy

22. dubna 2013 v 13:15 | NikaV
Téma: Stará škola
Fandom: Harry Potter
-----------------------------------------
"Tati, vyprávěj nám nějakou pěknou historku ze školy."
"Třeba tu jak jsi bojoval s tím trollem. Tu jsem ještě pořádně neslyšel."
"Ale prosímtě, to ho jenom strejda Ron praštil do hlavy kyjem. Já chci slyšet ještě tu historku s drakem."
"Tu jsem vám vyprávěl včera."
"Ale já ji chci slyšet ještě jednou."
"Hele, já jsem nechtěl vědět dopředu to o tom bouchnutí kyjem!"
"Já bych radši chtěla slyšet, jak jsi zachránil maminku před Baziliškem."
Ach jo. Tolik historek z mojí staré školy a teď kvůli tomu musím poslouchat jejich hádání. Proč jsem jenom nemohl chodit na nějakou starou nudnou školu?

Nový název

22. dubna 2013 v 13:12 | NikaV
Téma: P.I.F.K.A
Fandom: Harry Potter
-----------------------------------------
Proč jen se nikdo nehlásí? Copak nikdo nechce pomoct nebohým kouzelnickým stvořením?
Ne, já už vím, čím to je. Je to tím názvem. SPOŽÚS nikoho neosloví. Musí to být něco, co lidi upoutá.
V tom názvu bude pomoc, aby lidi měli dobrý pocit.
Potom tam dám něco o skřítvích, že jsou třeba také inteligentní. Taky tam může být, jak jsou fantastičtí.
Pak ještě, že jsou taky kouzelní, to dodá lidem pocit sounáležitosti.
A potom co nakonec dát? Skřítkům? To zní obyčejně. Anomáliím. To bude lepší. Skřítci budou mít pocit vyjímečnosti.
Pomoc Inteligentním Fantastickým Kouzelnickým Anomáliím. P.I.F.K.A. To zní mnohem lépe.

Dívka, která nechtěla umřít

16. dubna 2013 v 16:11 | NikaV
Téma: Já nejsem mrtvý!
Fandom: The Vampire Diaries
--------------------------------------------
Och, tahle holka je děsná. Pořád nechce umřít. Pohybuje se neustále ve společnosti upírů. Tak proč je ještě naživu?
Zkusila jsem ji získat už před lety. Skoro se mi to povedlo, jenže ji zachránil upír. Sakra, unikla mi.
Potom se objevil ten Původní hybrid. Těšila jsem se, že ji konečně dostanu. Jenže se za ní musí obětovat její otec.
Tímhle mě naštvala hodně, ale pak jsem dostala znovu šanci. Topila se pod vodou a ten upír zachránil jenom jejího kamaráda. Konečně!
Ne, počkat. Co to teď říká ta doktorka? Ona bude upírkou? Ne! Já ji chci mít ve své moci!

Návštěva u zubaře

16. dubna 2013 v 16:07 | NikaV
Téma: Zubatá
Fandom: Originální
-----------------------------------------
"Tak kdo je další na řadě?" zeptal se zubař a podíval se na svoji asistentku. Asistentka zmáčkla tlačítko na klávesnici a monitor ji ukázal obraz z kamery, která byla v čekárně. Ztuhla, když to spatřila.
"Děje se něco?" zeptal se.
"Je tam... něco. V černém plášti s kápí."
"Dneska se oblíkají lidi všelijak," zamumlal. "Tak toho někoho pošlete dál."
"Nemyslím si, že to je dobrý nápad," zavrtěla hlavou.
"Proč ne?"
"Protože vypadá jako Zubatá."
"Prosím vás, všichni naši pacienti jsou zubatí. Jinak by sem nechodili."
Zubař vstal a otevřel dveře. Vzápětí padnul mrtvý k zemi. Přišla si pro něj Zubatá.

Vládkyně větru

4. dubna 2013 v 20:22 | NikaV
Lehce jsem se zapojila do projektu DMD - Duben měsíc Drabble
Téma: Do větru
Fandom: Řečtí bohové
-----------------------------------------
(Malá holčička nese muži papír)
Holčička: Tatí, podívej.
Muž: To je pěkný obrázek. Kdopak to je?
Holčička: To jsem pšece já. Takovýhle obleček bych chtěla mít.
Muž: A víš co? Já ti takový obleček nechám vyrobit.
Holčička: Můžu k němu dostat luk a šípy, jako má můj blatl?
Muž: (Přikývl)
Holčička: Mohla bych dostat ještě dlužinu nymf a tči lovecké pejsky? A k tomu nějakou holu?
Muž: (Váhá)
Holčička: Můžu ještě ovládat vítl jako stlejda? Aby lidi mohli mluvit do větlu a já bych je slyšela. Plosím.
Muž: Dobře. Konečně mám dceru, která ví, co chce. Tohle je moje Artemis.

Severusovo tajemství

13. ledna 2013 v 14:06 | NikaV
"Musíme si promluvit. O tom, co se stalo tehdy."
"Jen jsem tě zachránil před mými lidmi. A to, co se stalo pak, se stát nemělo."
"Čekám dítě."
"Já…"
"Nic od tebe nečekám. Jenom jsem chtěla, abys to věděl. Postarám se o nás sama. Nechci, aby vyrůstalo v tvém světě, když tam teď zuří válka."
"Ale bude mít čarodějnické schopnosti. Jednou do našeho světa bude muset vstoupit."
O jedenáct let později jsem četl seznam studentů prvního ročníku. Svou dceru jsem poznal ihned. Vypadala jako její matka, stejné hnědé divoké vlasy a stejné hnědé oči. Navíc se jmenovala po své matce. Hermiona.

Nekoukej na mě, když se svlékám!

4. ledna 2013 v 1:50 | NikaV
"Přál by sis vidět mě nahou, Harry?" ptám se.
Harry mlčí a sleduje mě.
"To mám brát jako souhlas? Protože jinak neumím vysvětlit, že mě pořád pozoruješ."
Harry nic neříká a pozoruje mě.
"Dobře, večer ti udělám parádní striptýz," Svůdně na něj mrknu. "Ale teď se musím převléknout. A jestli nepřestaneš, tak půjdu k Dracovi."
Harry mlčí.
"Fajn, jak chceš. Jdu ke Dracovi."
Harry se na mě dívá tím sladkým pohledem.
"Ach jo, Harry," povzdechnu si "Jak se mám na tebe zlobit, když se na mě takhle díváš?" Nakloním se k němu a políbím ho na rty.
Přichází moje mamka.
"Sakra," říkám.
"Už zase líbáš ty Harryho plakáty?"

Sen

30. listopadu 2012 v 23:18 | NikaV
Bylo mi tehdy šest let.
Tu noc jsem usínal hladový. Za trest jsem musel jít spát bez večeře. Snažil jsem se strýci marně vysvětlit, že není možné, abych nechal zmodrat učitelovy vlasy.
A tu noc se mi zdál sen.
Přišel za mnou muž. Neviděl jsem mu do tváře.
Přišel ke mně a promluvil na mě.
"Neboj se. Bude lépe. Zažiješ toho ještě mnoho. Ne všechno bude pro tebe příjemné. Ale všechno to překonáš. Nakonec budeš pro celý svět hrdina. Ty jsi výjimečný."
Tehdy jsem si myslel, že je to můj otec. Spletl jsem se. Byl jsem to já z budoucnosti.

Kvalitní slash

20. listopadu 2012 v 15:47 | NikaV
A/N Navazuje na předešla drabblata.

Musím uznat, že to fanfiction je vážně zajímavé. Jenom jsem doteď nepochopil, proč tam přitahuji tolik fanynek? Jistěže, padouši jsou přece vždycky atraktivní. Tedy pokud mají nos.
A tyhle fanynky mají velmi zvrhlé sexuální fantazie, když v jednom kuse vidím na internetu nekvalitní slash o mně, zmijozelském pohledném a charismatickém princi, a nebelvírském černovlasém muži se sexy zadkem.
Ech… na co to proboha myslím? To mám určitě z těch slashů. Jakoby nestačilo, jak po mně pokukoval při posledním ministerském večírku. Však já jemu a těm fanynkám ukážu kvalitní slash, jen co ho dopíši. A tentokrát bude Harry Potter ten těhotný.

Staré vzpomínky

15. listopadu 2012 v 17:11 | NikaV
A/N Jedná se o pokračování drabblů "Slash" a "Už jsi někdy slyšel o fanfiction?"

Harryho reakci jsem chápala. Podobně jsem reagovala po přečtení několika femslashů o mně. Hodně mě fascinovala povídka "V okovech touhy". Sice jsem v ní lesba, ale zároveň jsem tam popsána jako bohyně sexu. Teda kromě Harryho, ale on je tam gay a navíc zamilovaný do Severuse.
Severus… Stal se velmi oblíbeným tématem povídek. A hlavně ho párují se mnou nebo s Harrym. Povídky o jejich páru jsem si přečetla, ale ty o mě a Severusovi si odmítám přečíst. Příliš by to bolelo. Nutilo by mě to vzpomínat na naše setkání v jeho kabinetu, o kterých moji přátelé neměli ani tušení.

Slash

15. listopadu 2012 v 16:48 | NikaV
A/N Toto drabble navazuje na moje předešlé "Slyšel jsi někdy o fanfiction?"

Překvapeně jsem zíral na Hermionin nový notebook. Tohle snad nemyslí vážně. Já a Severus Snape? Já, momentálně hrdina čarodějnického světa a chlapec, který přežil, bych měl mít něco s tím slizounem s mastnými vlasy? Ne, díky.
Radši si přečtu nějakou pěknou povídku. Zaujal mě název povídky "Svit v tvých očích". Musíme ocenit autorčin nápad, ten název je opravdu poetický. Začetl jsem se do popisu povídky. Kvůli výbuchu lektvarů mají všichni na škole barvu očí toho, koho miluje. Zajímavé. A podle všeho mám já mít šedé oči. Moment. Šedé? To jakože jsem zamilovaný do Malfoye? Ale… jak můžou vědět moje tajemství?

Slyšel jsi někdy o fanfiction?

15. listopadu 2012 v 7:49 | NikaV
"Tohle je příšerný."
"Není to tak hrozné, Harry."
"Že není? Hermiono, vždyť teď si všichni - dokonce i mudlové - myslí, že mě znají. Mudlové se dokonce za mě převlíkají!"
"Kdyby tak jenom to…"
"Co tím myslíš, Hermiono?"
"Slyšel si někdy o fanfiction?"
"Ne."
"No, jsou povídky napsané fanoušky o světě vytvořeném Rowlingovou. Někdy poupraví jenom něco. Třeba jedna povídka je o tom, jak ses dostal do Zmijozelu. A… a taky mají sklony někdy párovat lidi dohromady. Jako třeba tebe a mě."
"Cože? Tohle je absurdní! To přece nemůžou myslet vážně!"
"Ehm… Harry? Existují horší věci. Například… víš, co je to slash?"

Malé špinavé tajemství

10. listopadu 2012 v 14:46 | NikaV
Nemůžu tomu uvěřit. Jak jsem se do toho dostal?
Začalo to nevinně. Sledoval jsem ji, když se učila v knihovně. Její pramínek vlasů, který jí vylezl z účesu a spadal do obličeje. Tehdy jsem poprvé pocítil nutkání zastrčit jí ten pramínek za ucho a přitom ji jemně pohladit po tváři.
A pak to pokračovalo. Pohledy, úsměvy… Až jednou přišel polibek.
Jenže co tomu řekne otec, až se to dozví? Naše rodina nikdy nesympatizovala s Nebelvírem a hlavně ne s její rodinou. Její původ je z části mudlovský, nečistý. A já se do ní zamiloval. Ona je moje malé špinavé tajemství.

A/n Kdo jako první uhodne jména milenců?

Muž musí vždycky vypadat úchvatně

7. listopadu 2012 v 21:23 | NikaV
"Jamesi!"
"Co je?"
"Už vylez ven! Vlasy vypadají dobře i bez dalších úprav!"
"Siriusi, tak si zaber dolní koupelnu, když tak nutně potřebuješ."
"Já už jsem připravený. Na rozdíl od tebe."
"Tak na co si stěžuješ?"
"Že přijdeme pozdě! Za deset minut to začne!"
"Copak nevíš, že celebrity vždycky chodí pozdě? Ti můžou přijít klidně o několik hodin pozdě a nikomu to nevadí."
"Ale jestli přijdeš zase pozdě, tak z tebe Lily udělá mrtvou celebritu."
"Pozdě chodím často. To už si stihla zvyknout. A správný muž musí vypadat vždycky úchvatně."
"Jenže si nestihla zvyknout, že přijdeš pozdě na vaši svatbu!"

Mezi dvěma muži

7. října 2012 v 2:27 | NikaV
"Severusi," oslovila jsem muže, na jehož hrudi jsem měla položenou hlavu. Leželi jsme v posteli a jeho ruce mě pevně objímaly. "Musí to přestat. Tohle mu nemůžu dělat. Miluje mě."
Jeho výraz zesmutněl. "Já tě také miluju," namítnul.
"Já vím, ale musím s ním zůstat. Nechci, aby naše děti měly rozvrácenou rodinu."
"Děti?" zopakoval, ačkoliv mu už bylo jasné, co jsem tím myslela.
Přikývla jsem. "Jsem s ním znovu těhotná."

O rok později
Už rok se skrýváme v tomhle domě. Alespoň, že moje druhé dítě je v bezpečí. Těsně po porodu, když už jsme se začali schovávat, jsme ji schovali u kamarádky. Ta s ní pro jistotu odcestovala do Ameriky a vrátí se, až válka skončí. Nejprve jsem ji nechtěla dát pryč, ale můj manžel mě tenkrát tolik přemlouval. Čím dál je od Anglie, tím je ve větším bezpečí. Štěstí, že nezná pravdu. Kdyby nezdědila moje rudé vlasy a zelené oči a byla by víc podobná otci, už by se James nestaral tolik o její bezpečí. Severusovy oči bych mu těžko vysvětlovala.
V předsíni se ozval nějaký hluk a můj manžel to běžel zkontrolovat.
"Lily! Vezmi Harryho a běžte! To je on! Zdržím ho tady!" zakřičel na mě z předsíně.

Halucinace

3. srpna 2012 v 19:21 | NikaV
"Jak se dnes cítíš? Zase jsi viděl Bradavice?" zeptal jsem se černovlasého chlapce.
"Společně s Ronem a Hermionou jsem se vloupal do Gringottovy banky pro jeden viteál," odpověděl mi.
Pracuji často s takovými případy a tohohle kluka vídám už sedm let. Když byl malý, přišel o rodiče a byl svěřen do péče svým příbuzným. Teta s ním kvůli svým dřívějším neshodám s jeho matkou zacházela jako se špínou. Situaci moc nepomohlo, když ho ještě jeho bratranec šikanoval. Proto si krátce před svými jedenáctými narozeninami tenhle chlapec Harry Potter vytvořil svůj vlastní čarodějnický svět. Přál bych si ten svět někdy spatřit.

Těžký život strašidla

3. srpna 2012 v 19:17 | NikaV
Proč musím být na všechny tak zlý a protivný? Odpověď je jednoduchá. Jsem strašidlo, které nikdo nemá rád a všichni ho odhánějí. Nikdo si mě nevšímá a všichni mě ignorují. Ostatní duchové mě neuznávají a studenti se mi smějí. Jak mi potom můžou vyčítat, že jim dělám naschvály? Je to jediná možnost, jak zařídit, aby si mě někdo všimnul. Copak nevidí, že chci jenom trochu pozornosti? Tak proč jsou na mě ostatní tak zlí? Proč ta pitomá Grangerová nevymyslí něco podobného jako ten její SPOŽÚS, ale tentokrát by byl na ochranu strašidel. Jsem jenom hradní strašidlo, kterému všichni říkají Protiva.

Syn

3. srpna 2012 v 18:08 | NikaV
Byla to velmi zvláštní večeře. Seděl jsem klidně se svými rodiči a právě jsme jedli polévku, když se ode dveří ozval hlas. Vůbec jsem ho neslyšel přijít. Navíc jsme měli zamčeno a neslyšel jsem žádný zvonek. Možná ho pustil dovnitř zahradník.
"Dobrý večer," pozdravil slušně. Alespoň, že má slušné vychování. Vzápětí ale pozvedl ruku a namířil nějakým klackem na mou matku. Z klacku vyšlehl zelený paprsek. Zahlédl jsem matčin vyděšený výraz a pak ji klesla bezvládně hlava. To samé se pak stalo i s mým otcem.
Potom se neznámý cizinec podíval na mě. Skoro jako kdybych se díval do zrcadla. Měl stejné vlasy jako já, stejné oči jako já. Narozdíl ode mě ale neměl žádné vrásky. Byl tak mladý, mohlo mu být kolem patnácti let. Patnáct let. Před patnácti lety jsem byl očarovaný jednou čarodějnicí. Nakonec jsem se vymanil z jejího vlivu a vrátil se sem. Nevím, co se s ní stalo pak. Nevěděl jsem ani, co se stalo s jejím dítětem. Až do teď.
"Ahoj tati. Jsem doma." řekl můj patnáciletý syn a pak už jsem viděl jen zelené světlo.

Zabíjení dobrých lidí (a jednoho skříka)

3. srpna 2012 v 18:07 | NikaV
Můžeš mi říct, proč je teď kvůli tobě většina dobrých lidí mrtvá? Napřed Cedric. Byl to fajn kluk. Hodnej, milej a tebe nenapadne nic jinýho než ho zabít, Potom Sirius. Byl vždycky trochu zbrklý, jednal neukvapeně, ale musel proto umřít. Nebýt tebe, tak klidně sedí doma a nežene se na žádný ministerstvo. A potom Brumbál. Sice už umíral, díky svojí vlastní nerozvážnosti, ale stejně to od tebe nebylo pěkný. Chudák, na starý kolena ho shodíš z věže. A potom Dobby. Pak Tonksonová a Lupin, z chudáka Teddyho si udělala sirotka. Ale s Fredem už si to vážně přestřelila. O Snapeovi raději vůbec nemluvím. A víš co? Já už mám toho dost. Sedám ke klávesnici a jdu psát fanfiction. To tě naučí zabíjet dobré lidi (a jednoho skřítka), Joanne Kathleen Rowlingová!

Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak

14. května 2012 v 23:17 | NikaV
Když dovnitř sáhneš rukou, tak vytáhneš vždy jednu věc. Je malá a má různé barvy. Na první pohled je pokaždé stejná, ale když ji ochutnáš, tak zjistíš, že má pokaždé jinou chuť. Nikdy neochutnáš tu samou. Stejně je to i s životy lidí. Každý život vypadá stejně. Narodíš se, žiješ a umřeš. Mezitím jsou ale chvíle, které jsou jiné pro každého člověka. Mezi mudly panuje citát "Život je jako bonboniéra a nikdy nevíš, co ochutnáš". My čarodějové to máme trochu jiné, a proto si mi čarodějové říkáme: "Život je jako Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak a nikdy nevíš, jakou fazolku ochutnáš."

Podvod

10. května 2012 v 22:58 | NikaV
Neměla jsem to dělat. Jak jsem mu to jen mohla udělat? Vždyť mi tak věřil. Teď, když se na něj podívám, tak si pokaždé vzpomenu na svou vinu. Když se na mě dívá, tak se tváří stejně přísně jako vždy, ale připadá mi, jako kdyby se na mě tentokrát mračil mnohem víc. Proč mi to jen Ron navrhnul? Kdyby nepřišel s tím, ať to jednou zkusím, tak bych ho nikdy takhle nepodvedla. S tou vinou nevydržím žít. Raději se mu přiznám hned. Hned po hodině za ním půjdu a přímo do očí mu řeknu: "Pane profesore, já jsem použila tahák."
 
 

Reklama