Rekapitulace roku 2015 a plány na rok 2016

7. ledna 2016 v 15:09 | NikaV |  Moje zážitky
S tímhle článkem jdu asi tak s křížkem po funuse, respektive týden poté, co byl klasickým článkem blogerů. Většinou se u pozdního příchodu říká akademická čtvrthodinka, tak já zavádím pojem akademický týden. Ale nyní energiťák do ruky, protože jedu už 26. hodinu beze spánku, a vzhůru do psaní!

P.S. Z důvodu mé nevyspalosti se omlouvám za případné chyby a blbosti, které možná v článku najdete.

(Fajn, není to kavárna, ale národní technická knihovna, ale knížky tu jsou taky jako na obrázku)

Rok 2015

Řekla bych, že tenhle rok byl zatím nejpřelomovější v mém životě. Přeci jen maturita, přestup na vysokou školu, bydlení na koleji a v podstatě jsem se poprvé za život víceméně postavila na vlastní nohy. Akorát s pravidelným příspěvkem od táty, jelikož sama bych se uživit a zároveň studovat nedokázala.

1. Maturita
Zkouška dospělosti. Na střední celé čtyři roky (pro víceletá gymnázie více let) posloucháte od učitelů, jak je to důležité a jak se budete muset extra snažit, abyste to zvládli. Neříkám tedy, že to bylo snadné. Podstatné je sehnat si materiály, nejlépe sepsat si vlastní maturitní otázky, případně si rozhodit ve třídě témata a učit se. Dřív jsem si říkala, že se budu učit měsíce předem. Ve výsledku jsem někdy v březnu dokončila otázky z IVT, otázky z matematiky jsme si vypracovávali ve třídě, rozbory knížek jsem si stáhla na netu a témata na němčinu jsme si už od prváku vypracovávali na konverzaci. Nakonec jsem se pořádně začala učit až někdy koncem dubna. Tehdy jsem si udělala studijní plán, kde jsem si na každý den vypsala několik témat ze všech 4 předmětů. Ve výsledku jsem se ale stejně učila jen rozbory knih a IVT. Nakonec jsme stejně dostala trojku z němčiny, dvojku z češtiny a z IVT a jedničku z matematiky.



+ Malý tip na učení, který jsem objevila včerejší večer: Vybavuji si, že během učení na maturitu jsem si připadala některé odpoledne nebo večery totálně unavená. Jako kdybych přečerpala nějaký denní limit toho, co jde všechno nacpat do hlavy a dál už tam nic nešlo dát. Kafe nepomáhalo. Tenhle pocit jsem zažila i včera večer. Vyřešila jsem to tak, že jsem si na dvě hodinky zapnula The Sims 4 a hrála. Někdy po deváté hodině jsem je pak vypnula a v pohodě se učila až do rána (ve společnosti tří kafí, dvou dílů Teorie velkého třesku a několika topinek).
Tato rada ovšem není určena pro lidi, kteří mají slabou vůli a už by se od hry neodtrhly!

2. Prázdniny
Po maturitě jako zasloužená odměna přicházejí nejdelší prázdniny v životě, celkem čtyřměsíční. Takové už nikdy nezažijete (nezaměstnan
ost se nepočítá). Měla jsem tehdy na léto hodně plánů, co bych chtěla vyzkoušet a spoustu volného času. Akorát teď si vzpomínám jenom na to, že jsem se naučila péct cupcakes různých druhů. Tyhle prázdniny jsem také získala řidičák, který mi dal popravdě docela zabrat ho získat. S přijímačkami na vysokou jsem se naštěstí trápit nemusela, takže víceméně jsem se jenom flákala. Bohužel jsem ale nenapsala žádnou kapitolu povídky...


3. Vysoká škola
K tomu jsem se už vyjadřovala nedávno. Vysoká škola je momentálně v tom složitém období, kdy se nacházím těsně před zkouškovým obdobím. Většina lidí je v téhle době jeden velký uzlíček nervů. Já se momentálně až tak moc nestresuju, pouze v noci nespím a učím se. Na ty nervy jsem si totiž našla prapodivný recept, který kupodivu funguje. O Vánočních prázdninách, konkrétně 27. prosince o půlnoci, byl deadline pro napsání a odevzdání jednoho programu pro výpočet tahů dámy, který jsem sice napsala, ale n estihla jsem ho včas opravit. Tím začala moje týdenní série brečících a depresivních chvilek ohledně toho, jak jsem si říkala, že jsem k ničemu, že jsem blbá a nic si nezasloužím a podobné blbosti. Inu prostě jsem v tu chvíli věděla, že ten poslední úkol ohledně spojových seznamů nenapíšu, jelikož byl na mě moc těžký a já spojové seznamy absolutně nechápu a potřebovala jsem ho na zápočet. Trvalo to asi skoro týden, než jsem se s tím smířila, mezitím jsem zdokonalovala své schopnosti, jak skrývat pláč před svojí rodinou (někdy žasnu nad svým výkonem). Ale něco jsem si z toho odnesla. Kdykoliv mě teď něco štve, tak si prostě v duchu řeknu, že jsem k ničemu a nic si nezasloužím. Přináší mi to pak klid, prostě pak nad tím mávnu rukou a řeším si dál svoje věci. Nedává to smysl, že ne? Jak by si někdo mohl říkat něco takového a být v klidu? Asi jsem prostě šílená. Pochybuju, že tohle bude zabírat i na někoho jiného.
Nyní ale zpátky od mých šílených duševních stavů k vysoké škole. Pár týdnů zpátky doma rodiče prohlásili, že jsem tady na škole zvlčila. Popravdě jsem se díky seznamováku dostala do takové fajn party, jejíž centrum je převážně náš pokoj na Strahově. Už jsme pořádali dvě Star Wars Night, pak jsme šli do kina a v jednu ráno jsme se pak vydali pěšky z Náměstí Republiky až nahoru na Strahov... Trochu jsem se tady i naučila pít pivo. I můj milostný život dostal zabrat, i když popravdě mám pocit, že přitahuju především kluky, kterým jde jenom o jedno, anebo se oni nelíbí mě, a když se někdo líbí mě, tak to prostě nijak nedopadne... Ach ty vztahy, že jo? Přitom je fajn být single a aspoň mám klid.

4. Líčení
Technicky jsem se víc o líčení začala zajímat v roce 2014, ale teprve až začátkem oku 2015 jsem se zbavila ekzému na víčkách a už mi nic nebránilo v cestě. Od konce základní školy až do začátku maturitního ročníku jsem si vystačila s černou kajalovou tužkou pod očima. Nyní už ne. Oblíbila jsem si stíny, hlavně značky Sleek. Mám ráda barvičky na očích. Existuje tolik bezvadných líčení, které bych chtěla vyzkoušet. Proto hážu za hlavu všechny ty rady o přirozeném líčení. Když se mi líbí nějaký fialový stín, tak se s ním prostě nalíčím. Klidně si i dám na rty rtěnku, která se mi líbí, přestože třeba jedna moje kamarádka o tom prohlašuje, že je nechutný patlat si něco na pusu. Myslím, že o sobě můžu klidně prohlásit, že za ten jeden rok jsem se už trochu líčit naučila. Mám na to nějaké základní štětce, pár paletek (a jedna z nich dokonce není od Sleek). Objevila jsem i make-up, který mi vyhovuje na suchou pleť a u kterého bych i řekla, že není poznat, že ho na sobě la vmám. I když faktem je, že ho na sebe neplácám zbytečně moc, jenom s ním zakrývám místa, kde byly pupínky a kde mám pocit, že tam zbyly jakési fleky... Přesto nejdem žádný odborník, s nanášením tvářenky jsem nejistá, s rozjasňovačem se sotva znám a bronzer jsem ani nikdy nedržela v ruce. Ale popravdě mám ještě roky života na to, abych se to naučila.


Rok 2016

Nyní je čas myslet na budoucnost. Čas dát si nějaké předsevzetí, sliby, které ve výsledku stejně nesplním.

1. Honba za plochým břichem
V posledním roce mě začalo štvát moje břicho. Celý život mám dobrý metabolismus, vypadala jsem spíš hubeně, takže jsem si nikdy nehlídala váhu nebo co jím. Nehodlám s tím začínat ani teď, protože hubnout nehodlám. Chci jen posílit svaly a mít ploché břicho. Teď jenom s tím nějak začít.

2. Omezit Kofolu a pít více vody
Že zbožňuju Kofolu není žádné tajemství. Neznám žádného jiného cvoka, který by sbíral etikety od Kofoly, nosil trika od Kofoly a celkově sbíral všechno s Kofolou. Jenom plastové lahve ne, neměla bych je kde skladovat. Jakožto správný milovník Kofoly ji i piju a nejen málo. Což ovšem škodí zdraví a asi nejvíc mým zubům. Chudinky jedny mrňavé. Proto začnu omezením Kofoly na 4 litry týdně a zbytek týdne Poděbradka.

3. Pokud zvládnu tenhle semestr, tak do svých narozenin dopíšu třetí část Kate
Nejsem si jistá, jestli tohle má být motivace nebo demotivace. Každopádně když jsem si posledně dala limit, že do svých narozenin napíšu druhou část, tak jsem to zvládla. Vyhraju nad tím i tentokrát? A zvládnu vůbec tenhle semestr?

4. Pokud zvládnu ZMA (Základy matematické analýzy), tak do konce února dopíšu třetí část Kate
Není to až taková změna oproti narozenin, jenom o 20 dní dříve. Ale já ani sama sobě nevěřím, že bych mohla zvládnout ZMA, takže je to asi jedno. ZMA je totiž označen jako ten nejtěžší předmet v prvním ročníku a pro zápočet bych musela zítra napsat test na 9 bodů.

5. Zkusím nějakou tu knižní výzvu
Tím si nejsem až tak jistá a ještě ani nevím jakou. Každopádně mám teď na čtení hodně málo času a chtěla bych to změnit.

A nyní už dost výmluv. Čas učit se základy matematické analýzy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Viki Viki | 7. ledna 2016 v 17:48 | Reagovat

Držím ti palce, abys zvládla tenhle semestr i ZMA a nemůžu se dočkat, až bude pokračování Kate!!! :-)

2 mishell mishell | 7. ledna 2016 v 21:26 | Reagovat

držim palce :-) mne dá skúškove tiež pekne zabrať :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama