13. 4. 1995 - Děsnej Danny Styx 3.0, zhroucená Alia, roztomilej Shyam a já jsem sama

11. března 2014 v 15:15 | Kate |  Katherine Becker
13. 4. 1995
Posledních pár dnů bylo pěkně šílených. A nemyslím tím to, jak se pokusili unést Leiu. U toho jsem nebyla, tak o tom moc nevím. Já mam spíš na mysli to s Dannym.
Před pár dny jsem se od Aliy dozvěděla, že se nějak dal dohromady s Gianem a že je z toho Rosie chudák celá špatná. Ta kolem nás později prošla, takže jsem to viděla na vlastní oči. To, že se Danny dal dohromady s Gianem, bych překousla. Každej jsme nějakej. Ale to, že to udělal takhle hnusně k Rosie, jsem jen tak nepřekousla. A to není všechno.


Potom jsme nějak rozebírali Dannyho a že je poslední dobnou trochu divný. Fakt se mi zdá poslední dobou jiny, takový zlostnější. A někde během toho rozhovoru o něm padla zmínka, jestli mu náhodou Gian nepodstrkuje láskonoš. Napřed mi teda museli vysvětlit, co je ten láskonoš zač a jak vypadá a pak jsem si uvědomila jednu věc. Já jsem ho vlastně už jednou vypila! Ten parchant Danny mi ho podstrčil na konci létu. Proto jsem se tenkrát se cítila tak divně. Parchant jeden. Zatímco jsem stála ve spolce tak jsem rozmýšlela, jak ho pěkně pomalu zabiju.

Příležitost jsem dostala večer ve spolce, když tam přišel Danny. Napřed kolem jenom tak prošel, tak jsem vyběhla za nim. Stihnul zalézt do pokoje, ale po chvíli vylezl. V tu chvíli přišla moje příležitost. Vlepila jsem mu facku a udělala jsem mu pěknej otisk na pravý tváři.
"Proč jsi to udělal? Proč jsi mi to dal vypít?"
"Vždyť ti to chutnalo."
(Nepamatuju si doslova, co jsem říkala já, ale pamatuju si, že on tohle řekl)
Potom stihnul utéct dřív, než jsem mu dala další facku. A ani jsem mu nestihla vynadat za Rosie. Musela jsem až další den ve vstupní síni. Když se tam objevil Danny, tak jsem mu vlepila tu další facku a vynadala mu za Rosie. Celou dobu vedle nás stál Gian a netvářil se na to moc nadšeně. A když pak odcházel, tak na mě ukázal vztyčenej prostředníček a potom udělal takové gesto krku, jakože mě sejme nebo tak něco. Má smůlu hošánek, protože já se ho nebojím. Copak by se šlo bát kluka v legínách se světle modrejma vlasama (ale musím uznat, že sladit to umí dobře). Později mě ještě nakrknul Danny, když se tam najednou objevil, kouzlem podrazil Katie nohy, křikl "Umři!" a utekl. Bez důvodu. Chudák Katie se bouchla do hlavy.

Ale tak potom to s Dannym přešlo do takové neutrální pozice. Ted si řekneme maximálně ahoj. Někdy ani to ne. Další den jsme se snad potkali až nějak k večeru, když přišel na kolej. A s ním i Gian, Alia a Blair. A myslím tím na naší spolku, kde správně nemají být. To se potvrdilo, když se tam pak objevil Ash a Redhorn. Zmijozelu a Mrzimoru sebrali 31 bodů. To byl od Ashe chytrej tah, protože tím dostal nás Nebelvír do vedení a Havraspár přestal být poslední. Stejně tak pak zůstali a pak tam přišla ještě Alice. Všichni šli na Dannyho pokoj a já jsem zůstala ve spolce. Přišlo mi trochu blbý, abych se jim tam taky vnutila, když s Dannym nemluvím, Gian by ze mě taky nebyl. A kdyby mě tam chtěli, tak mi sami řeknou. Takže zatímco oni se bavili a dělali bůhvíco, já jsem byla sama.

Dneska se toho taky semlelo hodně. Začnu pěkně od začátku. Když jsem šla na večeři, narazila jsem ve spolce na Shyama a Simona cvičící kouzla. Chvíli jsem se s nima bavila a pak jsem se snažila přemluvit Shyama, aby šel se mnou najíst do Velké síně. Bylo pracné přemluvit ho, protože se mi tam furt vnucoval Simon, ale nakonec jsem to zvládna. Po večeři se mi ještě podařilo Shyama přemluvit, aby se šel se mnou projít. Jenže mi to překazil Colden (myslím toho havraspárkýho.ú Otravoval, že je něco Alie a tak jsem to už nemohla ignorovat a šl jsme za ní. Alia byla posledních pár dnů nějaká divná.
Našli jsme ji v té místnosti u vodopádu. S náma tam přišla i Alice. Jakmile jsme tam byli Colden ji začal otravovat, ona chudák z něj byla vynervována. Snažila jsem se mu říct at jde pryč. Nakonec jsem se dostala až k vyhrožování, že ho praštim, pokud nevypadne. A on řekl něco o tom, mě hodí o zeď. Tak to už jsem se neudržela a praštila jsem ho pěstí přímo do ksichtu. Vzápětí schytal další od Aliy. Jsme dobrej tým.

Pak už teda konečně vypadnul a Shyam chtěl jít do spolky, protože byla večerka. Měl obavy, abychom tam byli včas. A byl přitom ta roztomilej, jak se bál toho trestu. Můj dokonalej opak. Já chodim pomalu v pět ráno ještě po hradě a on má obavy z půl desáté...
Ale on šel teda chvíli potom, co jsme přišly do spolky hned spát, takže jsme tu procházku už nestihli. A Alia zalezla taky na pokoj.

Do spolky pak dorazil Danny. Nemluvil jsme spolu, já jsem si tam prostě cvičila kouzla, když se najednou těsně za mými zády objevil Redhorn. Byla jsem zády ke vchodu takže jsem ho neviděla přijít. Redhorn mluvil s Dannym, který vypadal smutně a myslím, že měl opuchlé oči od brečení, a Redhorn se mu snažil vysvětlit, že to jinak nešlo. Nepochopila jsem přesně, co se stalo. Když Redhorn odešel, šla jsem za Dannym. Chtěla jsem se ho na to zeptat, ale ignoroval. Jsem sice na něj naštvaná, ale když vidím, že se mu něco děje, tak jsem schopná to chvíli ignorovat. Jenže on po mě místo hodil něco, co kolem mě udělalo mlhu na chvíli a zamkl se v pokoji. Pak už mi neotevřel, tak jsem šla k sobě na pokoj.

Zhruba o půl hodiny později jsem přišla zpátky do spolky a objevila jsem tam Dannyho a Aliu cvičící kouzla. Přemýšlela jsem, jestli mam je ignorovat, nebo se jich snažit zeptat, co se děje. Nakonec jsem si sedla a promluvila jsem na Dannyho. Asi to bylo tím, že tam byla i Alia, že nám oboum řekl, že dostal podmínečné vyloučení, protože na trestu očaroval knihu, aby kousla Alerta. Neřekla jsem mu to, ale myslím že to dostal oprávněně. Udělal to s umyslem ublížit profesorovi. Za to nikdy nejsou moc příjemné tresty.

Potom jsme cvičili dál, až Alia omdlela. Společně s Dannym jsme ji zavedli na ošetřovnu. Byla tam zrovna i ta Alice z mrzimoru, která mi připadá, že má pokaždé z něčeho strach. Ošetřovatelka nás pak poslala ven i s Alice, Aliu si tam chvíli nechala a my jsme měli jít na kolej. Šli jsme, ale po chvíli mi Danny řekl "Počkej". Netušila jsem proč a on se vrátil. Ono totiž kousek za námi šla Alice, tak si s ní chtěl promluvit. Nevím, co je jí, ale začala tam brečet. A Danny ji utěšoval, objímal, hladil ji po zádech a řekl jí, co se stalo jemu. A já jsem tam stála a začala jsem mít takovou blbou náladu. Kdybych se taky rovnou rozbrečela, tak by mi to taky hned vyklopil a neházel po mně bůhvíco? Jenže to bych se teda musela naučit pořádně brečet, protože je jen málo věcí, co mě dokáže rozbrečet. Když mě něco trápí, tak to prostě dusím v sobě a na povrchu je ta maska normálnosti. Vlastně se divím, že mi vůbec řekl to "Počkej". Čekala bych, že mě prostě nechá jít samotnou, mnou se vůbec nezabývá a v klidu se tam baví s Alice. Takže když domluvil s Alice, já jsem tam přestala, jak trubka čekat a šli jsme do spolky. Během cesty se se mnou snažil myslím mluvit, něco mi říkal, ale já jsem neměla náladu.

Ve spolce jsem si pa sedla a čučela jsem do ohně. A přitom jsem přemýšlela. Měla jsem takovou tu náladu, kdy prostě přemýšlím o sobě. Taková trochu depresivní náladu, kdy mě nenapadá nic pozitivního. Vím, že mě za nálada přejde. Možná už zítra zmizí, možná až za týden. Ale nic s tím neudělám. Dokonce mi před chvíli stekla jedna slza po tváři. První slza za posledni čtyři roky. Blbá slza. Proto to sem píšu. Abych to ze sebe nějak dostala.

Mám tady vůbec nějaké kamarády? Když to vezmu popořadě, tak začnu Dannym. Danny je... Danny. To jak je to s námi teď jsem už popisovala. A nepřipadá mi to jako nějaké přátelství. Kdyby jsme byli kamarádi, tak by se ke mně takhle nechoval. Ted si možná prožívá obtížný období, který si teda způsobil částečně sám, a já bych při něm i stála, ale on se prostě chová takhle. Potom je tu Alia, se kterou se docela bavíme. Nedávno jsme se na střeše bavili o našich životech. Prý jí umřel táta když byla malá a matka byla alkoholička a chovala se k ní hrozně. Pak žila u babičky. Ale když pak příšla z ošetřovny, tak mi řekla, proč je ta smutná poslední dobou. Babička ji umřela a ona se bála, že bude muset k mámě. Ale ta ošetřovatelka jí řekla, že přes prázdniny může být v Kotli, tak se jí ulevilo. Alia má ze všech těch lidí, se kterými se bavím, momentálně nejblíž k tomu, abych ji mohla říkat kamarádka. Potom Shyam, který se mi líbí, ale myslím, že mě bere jenom jako spolužačku. Potom jsem se ze začátku roku bavila s Rosie, ale teď už ani moc ne. A pak se maximálně ještě někdy bavím s Ay a to je všechno.

Takže si říkám, jestli mám nějaké kamarády, nebo to jsou prostě jen lidi, se kterými se bavím? Taková iluze kamarádství. Protože já mam prostě pocit, že jsem sama. Když vezmu, jak tuhle šli na ten Dannyho pokoj a já jediná jsem zůstala v prázdné spolce... Když vezmu jak ochotně to Danny všem ostatním vyklopil, jenom mě ne... Alia ta má kamarády, Blair, Dannyho a další... Chápu, že si prožívají svoje problémy, které jsou závažnější než ty moje. Jaký mám já vlastně problémy, kromě toho problému, že jsem v děcáku, že mě moji vlastní rodiče nechtěli. Že jsem prostě celý svůj život. Asi je to problém dětí z děcáku, že prostě touží po pozornosti ostatních, i když ti ostatní mají svoje důležitější problém. Anebo já jsem prostě jenom sobecká. A kdo by se mnou vlastně zabýval? Ne, já jsem prostě sama.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ErickEnath ErickEnath | E-mail | Web | 20. března 2017 v 23:06 | Reagovat

wh0cd123362 <a href=http://cialisgeneric2017.com/>cialis no prescription canada</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama