1. 1. 1995 - Konec roku 1994

11. března 2014 v 15:13 | Kate |  Katherine Becker
1. 1. 1995
Milý deníčku,
tak už tu máme Nový rok. Ale jak vlastně dopadl ten starý? To ti hned napíšu.
Napřed trochu zrekapituluju ten loňsky rok. Stala se totiž taková významná událost. Zjistila jsem, že jse čarodějka a nastoupila jsem do Bradavic. Vlastně jsem za ten rok docela ráda. Bradavice se mi líbí a už umím nějaká kouzla.


No a jak jsme slavili Silvestra? Ještě napíšu něco o Vánocích. Výzdoba je tu velkolepá. Stejně tak hostina. A před Vánoci byli vánoční trhy, kde jsem nakoupila dárky. Rozhodla jsem se obdarovat Dannyho, přestože mě někdy štve, Rosie a Shyama (nebo Shayma? to je jedno, budu ho psát jako Shee). Shee ode mě dostal plyšového rysa a formulku s kouzlem na znovuzčerstvení starého jídla. Ono jsme se totiž pár dní před Vánoci bavili o všem možné. Jak to je s těma Vánocema a jak všichni zůstávají v Bradavcích a že mu trochu budou chybět rodiče. Pak se mě zeptal, jestli se mi taky bude stýskat a já jsem mu stručně řekla svůj příběh. Pak jsme se bavili o Vánocích, co bychom chtěli a on řekl, že by chtěl kupu slaniny, která nezplesniví. Slaninu jsem nesehnala, ale sehnala jse mu tu formuli. Dannymu jsem zase dala létajícíc talíř a Rosi origami a jednu sukni. Snad se jim to líbilo.

Ale já jsem na Boží hod nedostala nic. Nejdřív jsem z toho byla smutná. To si tu na mě nikdo nevzpomněl? Ale dole na snídani jsem zjistila, že nastal nějaký zmatek v dárcích, takže se většíně dárky dostali bůh ví kam. Dárky jsem proto dostala až na Silvestra, od Dannyho a Sheeho. Danny mi dal knížku a hodinky, Shee spoustu sladkostí.

Silvestra jsm slavili na kolejích, měli sme tam jídlo a výborné pití, které chutnalo trochu jako máslo, ale byl to nějaý ležák. Zezačátku se ta naše oslava na koleji trochu vlekla, sice rádio hrálo, ale všichni jsme seděli u stolku a nic moc neříkali. Ale pak začali holky tancovat a mě se povedlo vytáhnout Sheeho. Nakonec se ale to tancování zvrhlo v koulovačku, ze kterého vznikla stavba sněhových staveb.

V tu chvíli se tam začala projevovat jedna otravná holka, Jenifer. Pořád lezla za Dannym, tak jí párkrát dal do zdi, párkrát do klece. Pak odešla a cestou nás nějak urazila, už ani nevím jak. Prostě se chovala nemožně. Nakonec jsme vymysleli plán, jak se jí zbavit. Zavedli jsme jí do jedné tajné místnosti a nechali jsme ji tam omylem, přičemž ona nevěděla heslo. Pak jsme se vrátili nahoru. V jednu chvíli jsem si říkala, jestli se takhle chová Nebelvír nebo je tohle spíš chování pro Zmijozel? Ale pak jsem nad tím mávla rukou. Řekla jsem si, že jí tam občas zanesu jídlo, aby to nebyla vražda vyhladověním.

Poté nastala půlnoc a my se rozhodli ji oslavit vypuštěním raket před hradem. Akorát jsme to vymysleli asi půl minuty před půlnocí, takže nám to časově uplně nevyšlo. Ale stejně ten ohnostroj byl pěkný Akorát nám tam pak přišel Redhorn, ale ukecali jsme to na bezpečností důvody. Přece nebudeme dělat ohnostroj ve spolce. Potom nás radši doprovodil zpátky do spolku. Už nevím z jakého důvody, ale nějak jsme vlezli k Sheemovi na pokoj. Nějak padnul návrh, abychom tam všichn přespali. Po chvíli vybírání postelí si Danny zabral jednu, Shee svojí a já s Aliou jsme se rozhodli poděli o jednu.

Po chvíli se najednou na chodbě objevila Jenifer. Nějaký způsobem se z té tajné dostala. Bohužel. Chvíli jsme se jí to snažili vysvětlit, že jsme se jí snažili pomoct, ale nevěřila nám. Přitom jsme se vymlouvali vážně věrohovně. Nakonec nám začala nadávat, tak na ní Danny vyzkoušel pár kouzel. My ostatní, co jsme nic dalšího neuměli, jsme ji prostě jenom polejvali všim možnym. Pak někam utekla a my se vrátili na pokoj.

Nějak jsem navrhla, že si zahrajeme flašku. Tak jsme si ji zahráli. Zjistili jsme, že Caitlyn se líbí jeden kluk, kterého nějak neznám. Aila oběhla spolku nahoře bez, strčila hlavu do kotl s ležákem, vytáhla ji a z vlasů si vyždímala do hrnku nějakou tekutinu, terou pak vypila, Danny na střeše zvolal jsem král světa, já napsala Aquarinovi lístek, že se mi líbí a že s ním chci snídat, něco podobného napsal i Danny už nevím komu... Prostě spousta srandy. Akorát při pravdě jsem trochu zalhala. Měla jsem říct, jestli jsem se už s někým líbala. A já řekla ano, že jsem se líbila s jedním klukem u nás v děcáku, přitom to není pravda. Ještě jsem se s nikým nelíbala a chtěla jse říct ne, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslela. Napadlo mě, že by to možná vypadalo trochu blbě. A teď mě napadá, jestli zase nepůsoví blbě, že se dvanáctiletá holka už s někým líbala... přičež to předstírané líbání vlastně muselo být v jedenácti před odjezdem do Bradavic.

Nakonec jsme šli spát někdy kolem šesté ráno. Ačkoliv jsme vlastně spát nešli, protože jsme usnuli tam na zemi u flašky. Teď mě napadá, že ta flaška byla moje a já jsem ji ta zapomněla... Do další hodiny lektvarů si budu muset sehnat jinou. Ale stejně tohle byl prostě povedený Silvestr.
Kate
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama