1. den - 2/3

18. října 2013 v 20:25 |  The New Vampire Diaries
12.10.2013, večer - Mystic Falls, Aaronův dům
Zatímco byla Alice v domě sama a čekala, až se objeví Aaron, tak se přesunula do kuchyně. Nakoukla do ledničky a objevila ji prázdnou. Chvíli se rozhodovala, jestli by neměla zajít nakoupit. Tady je sice v bezpečí, ale na druhou stranu se nemůže schovávat věčně. Nakonec vyndala z batohu peněženku a vyšla ven. Za rohem byla malá sámočka, kde nakoupila nějaká vajíčka, salám, sýr. Po návratu domů to uklidila do ledničky a začala dělat dvě omelety.
Aaron později přijde k domu, zkusí vzít za kliku, ale stejně nečeká, že by bylo otevřeno. Doufá, že Alice spí nebo se aspoň rozvaluje u televize nebo někde jinde. "Doufám, že ne někde u mýho pokoje" pomyslel si a ušklíbnul se nad tím. Když vzal za kliku, tak zjistil, že je otevřeno, a tak měl trochu obavy. Vešel dovnitř a rozhlédl se.


"Alice, jsi tu někde?" zavolal na ní a zatím zamyká klíčem, který je zastrčený v zámku.
"Jsem v kuchyni!" zavolala a mezitím přendala dvě omelety na talíře. Doufala, že cestou nejedl.
Aaron položil klíč na malý stolek v hale. Když ucítil právě hotové jídlo, rychle si svlíknul bundu a hodil ji někam na věšák. Už se jenom přezul a vešel do kuchyně.
"Takhle ty odpočíváš?" ušklíbnul se a podíval se na omelety. "Doufám,že to nebude chutnat jako ty bábovičky, co jsi dělala jako malá." Podotkl jízlivě a stále se nepřestal šklebit. Když si ale vzpomněl na to, jak byla poničená, tak se jí podíval do očí a zeptal se: "Co vlastně ten krk?"
"Měla jsem hlad, tak jsem zašla nakoupit a něco jsem udělala k jídlu. Aspon nemám tak špatnej pocit, že jsem ti sem vlezla do domu." Na stůl položila dva talíře a rozhlédla se po místnosti. "Kam dáváš příbory? A ten krk už je v pohodě, to bylo jenom z té ztráty krve. Teď mám akorát hlad."
"Příbory se dávaj do tamtý skříňky." Ukáže na skříňku. "Hlavně že jsi v pořádku. Co máš dneska vlastně v plánu? Chceš tu přespat?..." Trochu starostlivě si ji přeměřil pohledem a sednul si k ní ke stolu.
Vyndala ze skřínky příbory a položila je vedle talířů. "Pokud mě tu pár dnů necháš, než si najdu něco vlastního a práci, tak ano." Posadila se k jednomu z talířů. "Dobrou chuť" popřála mu a pustila se do jídla.
"Dobrou chuť."*Popřál a pustil se do jídla.
"Tohle je divný, vždyť jsem dřív měla omelety ráda. Proč teď chutná tak divně? Zas tak špatně snad nevařím." pomyslela si po chvilce. "Nezdá se ti na tý omeletě něco divného?"
"Né. Je skvělá, díky. Vlastně jsem měl dneska jenom snídani, tak jsem rád, že mám aspoň večer něco. A zdrž se na jak dlouho chceš. Aspoň tu nebudu sám."
"Tak to bude asi jenom mnou.. možná jsem si tu omeletu za ta léta nějak znechutila" pomyslela si.
Dojedla a odnesla talíř do dřezu. Přitom zívla a podívala se na hodiny. "Asi si půjdu zabrat nějaký pokoj a půjdu spát. Jsem z toho cestování a z toho dneška nějak unavená. Děkuju, že mě tady necháš a dobrou noc." popřála mu a cestou nahoru do schodů ještě sebrala svoji tašku s věcmi.
"Dobrou noc, Alice. Dobře se vyspi." Usmál se na ní Aaron.
Nahoře si vybrala Alice jeden pokoj, o kterém usoudila, že je pro hosty. Ještě si pamatovala, který pokoj byl tetin a podle bordelu poznala, který je Aaronův. V pokoji položila tašku na zem a nijak se nezdržovala, vytáhla si z ní pár věcí. V koupelně vykonala večerní hygienu a potom se převlékla do trika na spaní a zalezla do postele. Pár minut na to usnula.
Aaron šude pozhasínal a zamířil do haly, kde si vzal ze své bundy krabičku cigaret a šel do svého pokoje.Tam otevřel velké okno, sednul si na tmavě červenou pohovku a zapálil si cigaretu. Přemýšlel o Alice. "Co to měla na tom krku? Ach jo, ona se vždycky zaplete do něčeho špatnýho. Vážně jako malý děcko." Dokouřil dvě cigarety, vysprchoval se a šel spát.

10.12.2013, večer - Mystic Falls, Mystic Grill
Vešla dovnitř jedna mladá blondýnka oblečená do krázkých džínových minikraťasů, modního trika, kožených sandálů a to všechno doplněné módními doplňky v podobě náhrdelníku a několika náramků. Když dovnitř vešla, rozhlédla se kolem. Potom zamířila k baru, kde se posadila u baru.
"Něco nealkoholického" objednala si a když ji pak ten kluk, co tu pracuje, přinesl objednané pití, tak se ho zeptala. "Náhodou nevíte něco o tom penzionu Salvatorů?"
Damon právě dopíjel svoji skleničku whiskey, když zaslechl zmínku o Salvatorech. Podíval se na pěknou blondýnu sedící kousek od něj. "Co může chtít?" pomyslel si. Nechal svoji prázdnou skleničku ležet a přesunul se na místo vedle ní.
"Myslím, že o Salvatorech a jejich penzionu bych vám toho mohl říct spíš já."*ušklíbne se. "Ale vrtá mi hlavou, proč vás tak zajímá ten penzion."
Zvedla hlavu a podívala se na neznámého muže. "Zdravím. Jestli mi můžete o tom penzionu něco říct, tak budu jenom ráda. Vlastně tady jenom hledám nějaké ubytování a někdo mi doporučil tenhle penzion." Usmála se.
Damon se pořádně podíval na blondýnu. "Tuhle že bychom měli mít doma? No, výhodu to má. Chodící lednička s krví. A ovlivněný člověk se vždycky hodí. A navíc je pěkná" Usmál se na ní. "Nejenom že vám můžu o tom penzionu říct něco, v podstatě vám o něm můžu říct všechno. Moje jméno je Damon Salvatore a ten penzion patří mojí rodině. Sice už moc pokoje nepronajímáme, ale nějaký pokoj by se tam určitě našel."
Blondýnka byla sama se sebou spokojená. Ve městě není ještě ani hodinu a už má zařízené bydlení. Navíc v domě, kde má naději, že se může objevit Stefan. "Těší mě, já jsem Rebeka Michaelson." Usmála se. "V tom domě bydlíte jenom vy nebo ještě někdo jiný?"
Damon objednal dva panáky "Vlastně jsem do města dorazil teprve dneska, takže moc nemám přehled o domě. Ale rozhodně vím, který pokoj je můj. A protože už mám dost toho vykání, tak navrhuju tykání." Poté, co jim ten kluk přinesl dvě skleničky, jednu vzal a pozvedl. "Takže ahoj Becky."
Podívala se na skleničku před sebou. "Tykat si s tebou klidně budu, ale pít bych neměla. Jsem tu autem." Podívala se na Damona. "A aby bylo jasno, nejsem žádná Becky, Beck, Reb ani žádná jiná zkratka mého jméno. Prostě jenom Rebeka, nebo ti začnu říkat Damí nebo Damonku."
"Och, jenom to ne. Dobře, tak ahoj Rebeko." Vzal její skleničku a vtiskl jí ji do ruky. "Klidně se napij, jeden panák tě nezabije. A kdyby tě náhodou chytly policajti, tak je pošli za mnou. Mám takový malý speciální trik na to, jak to u nich vyžehlit."
"Jenže jak se znám, tak nezůstanu jenom u té jedné skleničky." Položila skleničku na pult. "A když jsem opilá, tak vyvádím věci, kterých později lituju. Takže to radši necháme takhle. Ale možná bys mi mohl ukázat ten penzion zblízka. Ráda bych si ho prohlídla."
Kopnul do sebe svého panáka a potom i toho od Rebeky. Potom se postavil. "Jak si dáma přeje." Vzal ji za ruku a vytáhnul ji na nohy. " Ale tu skleničku si pak se mnou jednou dáš. Zaplatí a společně s Rebekou odchází ven z Grillu.
Společně s Damonem vyšla ven z Grillu a zamířila na parkoviště. "Máš tady auto? I když ty vlastně už řídit nemůžeš kvůli tvému pití." Zamířila ke svému autu. "Budu muset řídit já."
Zasmál se. "Jenže jsem toho pořád ještě nevypil dost na to, abych nezvládnul řízení." Ušklíbnul se a rozhlédnul se kolem. Nakonec se obrátil opět na Rebeku. "Jenže protože tu nemám auto, tak to řízení nakonec zbyde na tobě. Teda pokud mi nechceš svěřit svoje autíčko." Usmál se.
Přimhouřila oči. "Hele, já jsem sice blondýna, ale nejsem blbá. Nepůjčím svoje autíčko někomu koho znám teprve chvíli a kdo má v sobě bůhvíkolik alkoholu." Vytáhla klíče a odemkla auto. Posadila se na místo řidiče a počkala, dokud se Damon neposadil na místo spolujezdce. Potom nastartovala auto a vyjela.

10.12.2013, večer - Mystic Falls, Penzion Salvatore
V autě, které řídila Rebeka, přijeli před dům.Tenhle kousek sem bych zvládnul odřídit i kdybych byl úplně na šrot," řekl Rebece a vystoupil z auta.
"Anebo bys někde narazil do stromu a pak by bylo auto na šrot." Vypnula motor, vzala klíčky a vylezla z vozu.
"Takže vítej ve svém novém domově. Jedna z našich sedmi ložnic na tebe čeká," Nabídnul jí rámě. "Co takhle menší prohlídka domu?"
Podívala se na dům, který by se měl na nějakou neurčitou dobu stát jejím domovem. Potom přejela pohledem na Damona. "Sotva se známe už bys mě posílal do ložnice?" Usmála se a zavěsila se do Damona. "Tak mě tu můžeš provést."
Vešel společně s Rebekou dovnitř dobu. "Tak já se tě snažím dostat do ložnice a ty mě zase necháváš vybourat se autem... kdo z nás je horší?" Ušklíbnul se a rozhlédnul se. "Takže tohle je přijímací hala, když se dáme tady tudy, tak se dostaneme do kuchyně."
Zavedl do kuchyně a rozhlédl se. "Tohle je asi nejméně používaná místnost v domě.... vlastně jsem tedy už pár let nebyl... tak půjdeme dál...." Přešli do jídelny. "Další místnost, kterou moc neznám, myslím že se tady tomu říká jídelna... Jeden salonek, i když mám radši ten druhý a teď si budeš moci vybrat nějakou ložnici."
Vede ji nahoru do patra. LTakže tady jedna ložnice, ta je náhodou volná a je přímo naproti mojí, takže kdyby ses někdy chtěl stavit... Potom je tu jeden pokoj, ten ale nedoporučuju, ten je nejmenší. A támhle je takový podkrovní pokoj, ale ten je většinou mého bratra, takže ten nepůjde." Zamířil ještě k dalším třem pokojům, které jí ukázal.
"A teď ještě jedna místnost, teda pokud nechceš ještě vidět sklep." Mrkl na ní a zavedl ji do salonku/obývacího pokoje. "Tady to mám čirou náhodou docela rád, částečně kvůli tady tomuto." Přesunul se k baru a nalévá whiskey do dvou skleniček.
"Mě nenalejvej, já si nedám," upozornila ho.
"Jenže teď už řídit nebudeš a i kdyby si někam chtěla jet, tak nebudeš moct a budeš tady muset zůstat." Ušklíbnul se. "Navíc mi tu jednu skleničku ještě pořád dlužíš od toho tykání a přece bys mi jednu malou skleničku neodmítla." Usmál se na ní svým Damonovským úsměvem.
Nadechla se k protestu, ale když pak viděla Damonův obličej, tak se zarazila. "Kruci, proč musím mít slabost zrovna pro Salvatory?" Povzdechla si. "Fajn, ale jenom jednu skleničku. A jestli jich vypiju víc než jednu a opiju se, tak mám u tebe měsíc zdarma nájem." Napila se ze skleničky.
"Takhle se mi to líbí," usmál se a napil se ze svojí skleničky, přičemž se posadil vedle ní. "A s tím nájmem si nedělej starosti, vyberu si to u tebe jinak. Vlastně tu zálohu si můžu vzít už teď." Odložil skleničku na stolek a naklonil se k ní. Podíval se jí do očí a ovlivňuje jí. "Nekřič a neutíkej. Když nebudeš nic dělat, tak tě to nebude bolet." Sklonil se k jejímu krku a odhrnul ji blonďaté vlasy stranou.
Když se zmínil o tom, že by si to u ní vybral jiným způsobem, tak se zarazila. "Vypadám snad jako nějaká šlapka?" Honilo se jí hlavou, ale když se jí pak podíval do očí a pokusil se ji ovlivnit, došlo jí to. "On je upír. Stefan se nikdy předtím pořádně nezmínil o tom, že by měl v rodině ještě nějakého upíra. Ale on toho o své minulosti moc neřekl, jenom že je z Mystic Falls."
Když se Damon sklonil k jejímu krku a odhrnul ji vlasy, rozhoda se, že se nenechá vysát a odstrčila jeho hlavu. Podívala se mu do očí a ovlivnila ho. "Právě jsi se napil mojí krve a pak jsi mě uzdravil svojí krví. Moje krev ti chutnala, ale už ji nechceš nikdy znovu ochutnat."
Odtáhl se od ní a olízl si rty. "Dobrá krev" pomyslel si a pak se podíval Rebece do očí a zkouší ji ovlivnit. "Nikomu o tomhle neřekneš." Narovnal se a napil se ze svojí skleničky. "Takže proč že si vlastně přijela do Mystic Falls?"
"Přijela jsem hledat jednoho starého znamého" usmála se a dopila obsah svojí sklenice. "A ty jsi říkal, že jsi sem taky teď přijel. Vrátil ses sem proč?"
"Hodně cestuju, ale tohle je moje rodný město a každý se jednou za čas musí stavit doma." Ušklíbnul se a dopil pití. Natáhnul se pro láhev a dolil si. Když si pak všimnul, že i Rebekah má prázdnou skleničku a dolil jí.
"Ne! Počkej!" pokusila se ho zarazit, když si všimla, že jí dolejvá. "Já jsem řekla jenom jednu skleničku. Takhle si začnu myslet, že se mě snažíš opít a možná i svést."
"Možná se přesně o to snažím." Usmál se na ni. Láhev položil zpátky na stůl. "Anebo mám jenom rád whiskey a nebaví mě pít sám. Ale jestli chceš mužeme si zahrát hru na pravdu. Bud řekneš pravdu nebo vypiješ skleničku whiskey."
Vzala do ruky skleničku s tím, že tahle už je určitě poslední a trochu se z ní napila. Když se pak Damon zmínil o hře na pravdu, tak zaváhala. Byla to pro ni možnost, jak zjistit nenápadně něco o Stefanovi. "Tak dobře, jdu do toho." Souhlasila nakonec. "Ale ptám se první. Třeba... jak dlouho si žil v tomhle městě, než jsi začal cestovat?"
"Žil jsem tady do svých dvaceti čtyř let a pak jsem začal pracovat. A teď ty... odkud jsi sem přijela?" usmál se a přitom si pomyslel: "Na mě jen tak nevyzraješ."
"Přijela jsem ze Seattleu, chvíli jsem tam byla s bratrem, ale pak jsem se rozhodla zajet sem do Mystic Falls najít." Podívala se na svoji skleničku, ze které se jí zatím podařilo nemuset se napít. "Předtím ses zmínil o tom, že máš bratra. Máš ještě jiné sourozence nebo příbuzné?"
"Jiné příbuzné? Nějací se určitě najdou" pomyslel si a odpověděl jí: "Ano. Ale měla bys už přijít na nějakou otázku, na kterou nechci odpovědět. Já bych se už rád napil." Podíval se na svoji skleničku a potom na Rebeku. "A jak jsi mluvila o tom koho hledáš, jak se jmenuje? Třeba ho znám a mohl bych ti pomoct."
"Jak tě mám donutit se napít, když mi odpovíš jenom ano? Teď musím vyplýtvat další deset otázek, abych z tebe něco dostala. Třeba jestli tím myslíš nějaké vzdálené příbuzné nebo sourozence. A jestli to jsou ti sourozenci, tak jestli to je bratr nebo sestra a jak se jmenuje. A potom ta tvoje otázka..." Zamyslela se. Když mu řekne Stefanovo jméno, tak mu tím dá navrch a není rozumné dát triumf upírovi, o kterém neví, na jaké je straně. Rozhodla se proto, že mu to jméno neřekne. "Asi se budu muset napít." Pokrčila rameny a vypila obsah své sklenice. Přitom si v duchu řekla, že tahle sklenice je poslední.
"To je tím, že mi dáváš takové otázky, na které je hrozné snadné odpovědět. Za to já nemůžu. A myslel jsem tím vzdálené příbuzné. Jinak mám jenom bratra, který se jmenuje Stefan Salvatore. A protože si mi prakticky položila tři otázky, tak se teď budu já ptát víckrát." Podíval se na její sklenici a nalil ji dvojitou whiskey, sám vypil svojí a také si nalil dvojitou. "To abysme to měli těžší."
"Proč mi nechce svěřit jméno toho, koho hledá? Co je na tom tak tajného?" pomyslel si. "Proč mi nechceš říct to jméno? Co je na tom tak tajné? Znám toho někoho? Proč ho hledáš?"
"Víš, že teď kvůli tobě musím vypít čtyřikrát dvojitou whiskey?" Pozvedla obočí. "Alespoň už jsem zjistila, že je Damon Stefanův bratr." Povzdechla si a vypila první skleničku whiskey. Potom si nalila do sklenice další, tu také vypila a pak to zopakovala ještě dvakrát. Nakonec se opřela o pohovku a podívala se na Damona. "Začínám uvažovat, že tahle hra možná nebyl až tak dobrý nápad. Co si přestat hrát? Měla bych si jí vybrat nějaký pokoj a zabydlet se."
Sleduje ji, jak do sebe lije whiskey a musel se usmát. Tahle hra začíná plnit svůj účel. "Ty už bys chtěla jít nahoru? Vždyť jsme se ještě nedostali ani k..." ztlumil hlas, "naším minulým láskám.Takže co mi řekneš o svých minulých láskách? Takováhle pěkný blondýnka musela zlomit srdce spoustě mužům." Usmál se a podíval se jí do očí.
Podívala se mu do očí. "Možná jich byla spousta, ale to zlomený srdce jsem měla spíš já. Asi je to mnou." Natáhla se dopředu a nalila si dvojitou whiskey do skleničky, aniž by si pořádně uvědomila, co dělá. Nejspíš už byla příliš opilá na to, aby jasně uvažovala. Vzala si skleničku a opřela se o opěradlo pohovky. Natočila se čelem k Damonovi. "Teď jsi na řadě ty."
"Jenom krátké románky, nic významného." Pokrčil rameny a podíval se na ni, jak pije sama bez nucení whiskey a začínala být opilá. Teď by bylo správné ji zavést do některé z volných ložnic a nechat ji tam se z toho vyspat. Jenže on správné věci nedělá. Posunul se o trochu blíž k Rebece a namotal na prst pramen jejích vlasů. "Jestli ti někdo zlomil srdce, tak musel být hloupý, když neviděl, co má před sebou."
Odložil svojí skleničku, vzal i její a položil obě na stůl. Vstal ze sedačky a přešel k několika skřínkám. "Tady někde bylo nějaké rádio," řekl si sám pro sebe, přičemž pár skřínek otevřel a nahlédnul dovnitř, až nakonec vytáhnul jedno rádio. Zapojil ho, chvíli mačkal nějaká tlačítka a po chvíli se začala z rádia linout hudba. Právě hrálo písničku A Thousand Years. Vrátil se zpátky k Rebece a podal ji ruku, přičemž se na ní usmál. "Smím prosit?"
"Vlastně bych si spíš měla zajít vybrat ten pokoj" usmála se a vstala ze sedačky. Přitom se trochu opile zamotala a chytla se Damonovi nabízené ruky, aby nespadla. "Asi jsem to s tím pitím trochu přehnala."
"Pomalu, zlato." Zachytil ji a pomohl ji udržet rovnováhu. Přitáhnul si ji k sobě blíž a obejmul ji kolem pasu. Mezi nimi tak nezbyl už žádnej prostor. "A ještě není tak pozdě, aby jsi šla spát. Právě teď ta pravá zábava začíná." Usmál se a začal se s ní pohybovat do rytmu hudby.
Podívala se na něj a usmála se. "Proboha, co to vyvádím? Miluju Stefana... ale na druhou stranu Damon tu teď je a zajímá se o mě. A Stefan tu není... nebo je to tím pitím, že takhle uvažuju?" Obejmula ho rukama kolem krku a naklonila se k němu. "Ale mám jednu podmínku, je to jenom jeden tanec." Položila si mu hlavu na rameno.
"Jistěže, jenom jeden tanec." Usmál se, ale přitom si myslel své. Pomalu ji začal rukama jemně hladit po zádech, přičemž jednou rukou povyjel výš a zapletl jí prsty do vlasů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama