16. kapitola - Půlnoční závod - 2/2

8. srpna 2012 v 17:48 | NikaV |  První část - Schopnosti


"Rone!" okřikl ho někdo.
"No, co. Tak ať si klidně spí. Já ji zatím sním tuhle úžasně vonící rybu s hranolkami."
"Hranolky? Kde?" Otevřela jsem oči a bleskově jsem se posadila. Rozhlédla jsem se kolem. Byla jsem na ošetřovně. Nalevo od mojí postele seděl Harry na židli a napravo Ron. Ron se zasmál a podal mi tác s oběděm.
"To už je oběd?" zeptala jsem se překvapeně, zatímco jsem jedla.
"Taky ti přejeme dobré ráno," ušklíbl se Harry.
"Dobré..." zarazila jsem se. "Dobré období dne, které právě je."


Harry se usmál. "Je odpoledne. Vyučování už skončilo. Jinak bysme tu nebyli. Nebo aspoň Hermiona ne," kývl hlavou směrem k Hermioně, která seděla schovaná za ním. Doteď jsem si ji nevšimla.
"Ahoj," řekla potichu. Harry se na ní podíval významným pohledem. Hermiona potom pokračovala. "Promiň, že jsem na tebe tak křičela, když jsi byla tak nemocná. Měla jsem si toho všimnout. Já jenom nemám ráda, když mi někdo lže."
"Nemáš se za co omlouvat. To já se omlouvám vám. Já jsem vám lhala. A Harry promiň, že jsem půjčila bez dovolení tvoje koště. Prostě jsem nechtěla Harry, aby si s ním bojoval. Tak jsem se s ním dohodla, že si s ním dám závod na košťatech." Podívala jsem se jim do tváře, ale něco mi nesedělo. "Proč nikdo z vás není překvapený?" zeptala jsem se jich.
"Malfoy už nám to řekl. Včera měl na to takový divný narážky, ale dneska jsme to z něj dostali," vysvětlil mi to Ron.
"Jo, narazili jsme na něj v jedný prázdný chodbě a vyzkoušeli jsme na něm a jeho dvou gorilách ty kouzla, co nás včera naučila Hermiona."
"Kdo vyhrál?" zeptala jsem se zvědavě.
"No, měli jsme docela převahu. Nakonec nám tam vlezla paní Norisová, takže jsme to nestihli dokončit, ale Malfoy skončil s rozbitým nosem."
"Měli jste mu ublížit ještě víc. Řekl vám jakej je hajzl a že podvádí?"
"Zmínil se jenom o závodě a že nad tebou vyhrál. A protože to bylo u jezera a ty jsi schytala zápal plic a požahali tě nějaký ty potvory, tak jsme si odvodili, že jsi spadla do vody," vysvětlila mi Hermiona.
"Co přesně ti provedl?" zeptal se mě Harry.
"No, natáhnul mezi dvě břízy síť. A protože vymyslel, že mezi těmi břízami bude cíl, tak jsem se do ní chytila."
"Hajzl," shrnul to jedním slovem Ron.
"Moje řeč," potvrdila jsem to a odložila jsem prázdný talíř. "Ještě nějaký novinky?"
Harry se podíval ke dveřím. "A to, že právě přišel Hagrid se počítá?"
Všichni jsme se podívali ke dveřím. "Ahoj Hagride!" pozdravili jsme ho.
"Zdar bando! Teda já sem slyšel, že seš marod a ty tu záříš jak sluníčko," řekl směrem ke mně.
"Hranolky jsou moje oblíbený jídlo. Po těch musím zářit jako sluníčko."
"Škoda, že takhle nezářila, když jsme ji sem včera večer tahali," prohlásil Ron.
"Co?" zeptala jsem se nechápavě.
"Už jsi blouznila z horečky a kvůli té noze si nemohla normálně chodit," vysvětloval mi Harry. "Tak jsme tě střídavě nesli půlku cesty. Pak jsme narazili na Freda a George, kteří tě odnesli ten zbytek cesty. A jinak si celou dobu blábolila nějaké nesmysly o svých snech. Ale jinak nic konkrétního." Hlavně že jsem nikomu neřekla nic o mých podivných snech a schopnostech. Já vím, že bych jim neměla lhát, ale tohle bych vysvětlovala trochu déle. Rozhodla jsem se proto změnit téma.
Rozhlédla jsem se po místnosti, jestli tu náhodou není někdo, kdo by nás mohl slyšet. Když jsem usoudila, že jsme tu naprosto sami, tak jsem se obrátila Hagrida. "Hagride, ohledně toho s tím Snapem. Jak si říkal, že se pokusil někoho obejít, tak jsi tím myslel toho tříhlavého psa?"
"U Merlina, odkud víte o Chloupkovi?" zeptal se překvapeně Hagrid.
"Chloupek? To je trochu divný jméno pro takovou...takovýho domácího mazlíčka," prohlásil Ron.
"No - von je totiž muj. V hospodě mi ho prodal jeden takovej divnej chlápek z Řecka. A potom jsem ho pujčil Brumbálovi, aby mohl hlídat-" Hagrid se chytil za pusu.
"Co aby hlídal?" zeptal se ho Harry.
Hagrid zavrtěl hlavou. "Já už vam nic neřeknu. Kdyby se někdo dozvěděl, že toho tolik víte, tak...máme všichni moc velký problémy."
"Ale Hagrida, Snape to chce ukrást," pokusil se mu to vysvětlit Harry.
"Snape je profesor! A vy tři se do toho přestaňte plíst! Je to moc nebezpečný! Zapomeňte na Chloupka a zapomeňtě na to, co hlídá, protože do toho má mluvit jenom profesor Brumbál nebo Nicholas Flamel-" Hagrid se už podruhé tohoto dne chytl za pusu. "No, já radši půjdu, Mějte se dobře. Kate ty se. co nejrychleji uzdrav."
"Takže Nicholas Flamel. Hermiono, víš o něm něco?" zeptal se jí Harry. Hermiona zavrtěla hlavou. "Nevadí. Najdeme si to v knihovně."
"Tak vidím, že je náš marod vzhůru," řekla madam Pomfreyová, která právě vešla dovnitř. "A vy ostatní už odejděte. Pověděli jste si už toho dost. Nyní potřebuje klid na léčení."
"Tak se tu měj dobře," rozloučili se mnou. Hermiona mi ještě předala úkoly a učebnice, abych se tu náhodou nenudila. Od madame Pomfreyové jsem pak dostala ještě nějaký lektvar, který chutnal....no, nebudu popisovat jak. Ještě mi k tomu sdělila, že si mě tu nechá do konce týdne pro jistotu, Takže mě čeká báječných několik dnů strávené společně s úkoly a hnusnými lektvary. Pár dní si teď asi nezaběhám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama